KOSTEL MISTRA JANA HUSA
CÍRKEV ČESKOSLOVENSKÁ HUSITSKÁ
Nejstarší dochovaná gotická sakrální architektura ve městě pozměněná renesanční přístavbou věže a raně barokní přestavbou v 17. století. Nepostradatelná součást architektonického fundamentu města, jejíž tradice sahá až k jeho počátkům. Dominanta ve východní frontě ul. Bratří Lužů.
Původně farní kostel sv. Jana Křtitele. Loď v obvodovém zdivu ze 14. století. Presbytář pozdně gotický, zhotoven Pavlem Sekaným roku 1494. Renesanční věž z roku 1589 je stavěná Mikulášem Lorkem. Klenby lodi jsou z doby raně barokní přestavby datované rokem 1667. Roku 1733 byla farní správa přenesena k novému kostelu na náměstí a v roce 1784 byl kostel odsvěcen a přeměněn na skladiště. Od roku 1898 byla boční loď užívána jako Krajinské muzeum a v roce 1920 byl kostel převzat a rekonstruován církví Československou husitskou.
RADNICE
Renesančně a barokně přestavěná pozdně gotická budova představující společenskou i architektonickou dominantu města. Symbol staleté městské samosprávy.
Město Uherský Brod nemělo až do 15. stol. vlastní radnici. První budovu sloužící tomuto účelu získalo v roce 1461 od Jana Tovačovského z Cimburka, který měl Uherský Brod v zástavě. Tato radnice stála uprostřed Dolního náměstí a sloužila městu až do roku 1556, kdy byla zbourána a na jejím místě postavena stavba rozsáhlejší a účelnější. Zde se úřadovalo až do počátku 18. stol., kdy byla městská kancelář přestěhována do bývalého šlechtického domu v rohu náměstí. Tato budova původně náležela městskému písaři Pavlovi Makovcovi. Pak dům postupně drželi Mariana Beřkovská ze Šebířova, manželka pana Arkleba z Kunovic, Václav Kokorský z Kokor a Lev Vilém z Kounic. Šlechtický dům prodal městu na stavbu radnice v roce 1702 hrabě Dominik Ondřej z Kounic. Závažná slohová přestavba (nástavba věže, interiérové úpravy, přefasádování) byla provedena v baroku první čtvrtiny 18. století. V letech 1703–1715 ji prováděl stavitel Michal Graváni. Od této doby se dochoval půdorys radnice do dneška. Pod přední částí budovy se nacházejí rozsáhlé podzemní prostory jako součást sítě chodeb pod středem starého města.
Po dílčích klasicistních a starších novodobých, architektonicky převážně indeferentních úpravách interiérů, byla na přelomu 80. a 90. let 20. stol. provedena komplexní rekonstrukce celého objektu podle projektu SÚRPMO Brno. Zajímavostí budovy jsou věžní hodiny, které zhotovil hodinář František Lang a v roce 1723 je doplnil soškou Černého Janka, k němuž se váže známá pověst z doby kuruckých válek.
PANSKÝ DŮM
Panský dům je pozoruhodná rozsáhlá barokní budova palácového charakteru (projekt barokní přestavby od Domenica Martinelliho) s dochovaným velmi hodnotným starším goticko-renesančním a renesančním jádrem s řadou zajímavých architektonických detailů. Prvořadá profánní (světská, nenáboženská) architektura patřící bezesporu k nejhodnotnějším dochovaným částem historického stavebního fondu památkové zóny a svým významem přesahující hranice města.
Původně měšťanský dům, pozdně goticky, resp. goticko renesančně přestavěný roku 1512 na nový panský dům. Z něj se dochovaly portály v jižním průjezdu a místnosti za nimi spolu s arkádovým nádvořím. Barokní přístavba byla provedena na přelomu 17. a 18. století pro Dominika Ondřeje Kounice. Poslední komplexní rekonstrukce byla provedena v sedmdesátých letech tohoto století, v půdních prostorách vestavěna základní umělecká škola. Renesanční sloupy arkádového nádvoří jsou nahrazeny kopiemi (původní sloupy byly subtilnější, s jemnější profilací).
Panský dům slouží dnes jako víceúčelová budova pro kulturní a společenské potřeby města. Nachází se zde obřadní síň, galerie, gotická kaple Kouniců, knihovna a základní umělecká škola.
KOSTEL NEPOSKVRNĚNÉHO POČETÍ PANNY MARIE
Trojlodní chrám Neposkvrněného početí Panny Marie představuje vynikající barokní architekturu. Stavba je pozoruhodná i z urbanistických hledisek, a to vzhledem k polaritě prostoru náměstí mezi kostelem a radnicí, coby symboly církevní a světské správy.
Barokní budova kostela byla postavena podle plánů kounicovského architekta Domenica Martinelliho, italského architekta nar. v r. 1650 v Lucce, kde také r. 1718 zemřel. Byl hodně činný ve Vídni a na Moravě a pracoval pro šlechtické rody Lichtenštejnů, Harrachů a Kouniců. Kostel dal postavit Hrabě Maxmilián Oldřich z Kounic v letech 1717–1733, kdy byl vysvěcen. Na impozantním průčelí vyniká zejména portál nad hlavním vchodem.
Věž farního kostela byla postavena v letech 1879–1881 podle návrhů arcibiskupského stavitele Gustava Merety a je vysoká 60 m.
Pozoruhodná je i výzdoba kostela – obraz Stětí sv. Jana Křtitele od neznámého autora, který dal namalovat r. 1697 Doninik Ondřej z Kounic, obraz knížete Václava od Adolfa Hellera z r. 1929, nebo obraz Neposkvrněného početí Panny Marie od neznámého malíře a řada dalších. Sochy na oltáři jsou dílem Josefa Antonína Winterhaltera.
DOMINIKÁNSKÝ KOSTEL A KLÁŠTER NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
Jedna z nejstarších a největších památek na Uherskobrodsku, dominanta městského panoramatu.Původně gotický klášterní kostel s dlouhým presbytářem (typickým pro dominikány), vybudovaným patrně v první polovině 14. stol., byl mnohem vyšší, než je dnešní chrám. Byl tvořen trojlodí, s ozdobami z tesaného kamene, na průčelí měl dvě věže ozdobené hodinami, které byly v té době velkou vzácností. Po několikerém vypálení a zpustošení v době husitské (1421) a v průběhu třicetileté války (1634), byl kostel radikálně přestavěn v období raného baroka, v 6O. a 70. letech 17. století, nákladem hraběnky Eleonory z Kounic, rozené z Ditrichštejna. Autorem plastik na hlavním průčelí je olomoucký sochař František Zurn. Interiér kostela s díly Josefa Winterhaltera a Benedikta Telčika (oltář) byl naposled upravován v období novodobého historismu. Fasáda byla obnovena současně s rekonstrukcí klášterní budovy v posledních letech.
MUZEUM – SLOUPOVÝ SÁL
Drobnější barokní architektura náležející do skupiny pozoruhodných Martinelliho staveb a přestaveb ve městě (farní kostel, panský dům).
Na místě gotického hradu zaniklého v 17. století, měl podle plánů Domenica Martinelliho vzniknout velkorysý zámecký komplex. Od 90. let 17. stol. do roku 1705 však byl vybudován pouze objekt konírny, jako fragment původní rozlehlé zámecké stavby, která nebyla realizována, neboť pozornost stavebníka Ondřeje Kounice, se zaměřila především na budování rodového sídla ve Slavkově a po jeho smrti r. 1705 ztratili dědicové o zámeckou stavbu v Uherském Brodě zájem.
Ústřední prostor hlavní budovy představuje podle Dr. Eliáše někdejší konírnu – trojlodní sloupový sál zaklenutý barokními křížovými klenbami. Interiérová úprava je novodobě podřízena expozici zaměřené na osobu Jana Amose Komenského, jehož bronzová socha v nadživotní velikosti od Vincence Makovského je umístěna před jižní zámeckou branou.
OPEVNĚNÍ MĚSTA
Město Uherský Brod bylo ve 13. stol opevněno jednoduchou, ale silnou hradební zdí, jejíž zbytky se dodnes zachovaly v jižní a severní části města. Hradební zeď byla 1,7 m široká, 10 m vysoká a její celková délka činila 2109 m. Opevnění tvořilo s celkovým půdorysem města jednotu. Čtyři vstupní brány do města byly postaveny ve směru světových stran. Z nich nejpevnější byla dolní, nebo také Nivnická. Brána byla 26 m vysoká a 10 m široká. Nejpevnější prý byla proto, „že byla na maltě vínem zadělané“. V polovině 18. stol. pozbylo městské opevnění významu. Hradební zdi zůstaly opuštěny a postupně vymizela i úcta, kterou k nim Broďané chovali. Tři městské brány byly zbourány v roce 1874 a jejich zdiva bylo použito při stavbě věže farního kostela. Jediná dochovaná brána tvoří vstup do Muzea J. A. Komenského.
DALŠÍ VÝZNAMNÉ PAMÁTKY
Hradní náměstí – pod ředitelstvím Muzea J. A. K. je položen pamětní kámen na zeměpanský hrad, který dal postavit kníže Břetislav na místě původní tvrze z 11. stol. První dochovaná zpráva pochází z listiny markraběte Karla z 25. března 1338, vydané v Brně. Na hradě byli hosty téměř všichni čeští panovníci. V letech 1428 a 1431 zde pobýval i Prokop Holý, když táhl s husity na Slovensko. Od 28. září 1510 do Tří králů 1511 zde pobýval s celou rodinou i dvorem český král Vladislav II.
Kaplička Andělů strážných – z roku 1763 stojí při vstupu do Tyršových sadů z jižní strany. Po dlouhá léta byly z kaple vypravovány pohřby z Havřic. V kapli jsou uloženy urny s pozůstatky spisovatele, znalce dějin města, Vilibalda Růžičky a jeho ženy.
Pamětní deska – na domě čp. 201 s reliéfem J. A. Komenského, která připomíná, že v domě, jenž stával na tomto místě, prožil své dětství učitel národů až do svého odchodu 1604 do Strážnice.
Gymnázium J. A. Komenského – jehož první třída byla otevřena na počátku školního roku 1896/97. Ve vstupní hale je uložena prsť z hrobu Jana Amose Komenského. V těchto místech stávala budova českobratrského sboru a škola, kterou mladý Jan navštěvoval. Zde se taky rozkládal velký bratrský hřbitov, na němž byly pochováni Janovi rodiče, otec Martin a matka Anna, stejně i jeho sestry Zuzana a Ludmila.
Kašna se sochou sv. Floriana – z roku 1756 stojí na místě původní městské radnice zbourané v roce 1717. Socha sv. Floriana patří k vrcholným dílům sochaře Josefa Antonína Winterhaltera.
Mariánský sloup – velmi hodnotná barokní památka z roku 1785. Sloup stál původně ve středu Mariánského náměstí. Na dnešní místo byl přemístěn po roce 1922.
Nadační dům – původní budova se připomíná již v roce 1569. Vzhledem k tomu, že svou velikostí nevyhovoval, byl v roce 1710 zbořen, v letech 1711–1713 znovu postaven jako špitál – útulek pro staré a chudé měšťany. Za Marie Terezie sloužil jako kasárna. Dům je ozdoben městským znakem a nápisem na kamenném ostění starého portálu, udávající v chronogramu, že tento útulek byl vybudován r. 1713 za primátora Pavla Hájka.
Via Lucis (Cesta světla) – bronzový obelisk z roku 1992, který věnoval městu u příležitosti oslav 400. výr. narození J. A. Komenského přední český sochař žijící ve Francii (Paříži), Ivan Theimer.
Za primátorství Pavla Hájka zaznamenalo město hospodářský rozkvět. Byl vybudován kostel Neposkvrněného početí Panny Marie dokončena radniční budova, přestavěn nejstarší kostel sv. Jana Křtitele a další. Prosperitu Brodu výrazně nenarušily ani kruté vpády Prusů (1741–1742), ničivý požár (14.05.1735) či epidemie cholery (1757).
Po napoleonských válkách, i díky upadajícímu panství Kouniců, Brod opět ztrácel na svém předchozím významu. V této době začala také převažovat ve městě německá a židovská komunita, jejichž vliv neoslabily ani revoluční události roku 1848. Jediný významný výsledek revoluce pro Brod bylo zrušení roboty.
Ve II. pol. 19. stol. přece jen dochází k postupným změnám, začíná se rozvíjet průmyslová výroba a Uherský Brod se stává sídlem okresního hejtmanství. V letech 1883–1888 byla do Brodu přivedena železniční dráha, která oživila jeho význam jako tranzitního města. V této době dochází k průlomu moci německého úřednictva a židovského kupeckého patriciátu. Starostou města se stává městský lékárník Matěj Pecháček (1860). Vedle hospodářského významu mělo jeho starostování význam i pro posílení českého národnostního cítění. Byla založena občanská beseda, zřízena Občanská záložna. Ke konci století, po opětovné dvacetileté nadvládě německého živlu, začalo druhé období národního rozvoje města. 1891 byl založen Sokol, o tři roky později Spolek paní a dívek českých, 1898 bylo založeno první národopisné muzeum na jihovýchodní Moravě. Rozvoj zaznamenalo i školství (1895 česká měšťanská škola). Rok 1918 byl i v konzervativním Brodě přivítán s velkým nadšením.
V meziválečném období se Uherský Brod rozrůstal ve větší město, vznikla řada nových továren a došlo ke změně sociální struktury obyvatelstva, kdy začalo převažovat dělnictvo. Německý živel byl v podstatě vytlačen z veřejného života. Vedle hospodářského vzestupu došlo i k rozvoji kulturního života. Zásluhou F. Resky zde vznikl Hudební spolek Dvořák (1926) s malým symfonickým orchestrem, ze sportovních jednot vynikal především Sokol, ale působily zde i jiné významné sportovní spolky.
V poválečném období se v důsledku socialistické industrializace přeměnil Brod v průmyslové město, v roce 1960 byl zrušen uherskobrodský okres, což mělo za následek omezení dalšího rozvoje, i přestože byl zdůrazňován jeho střediskový charakter. Ačkoli Uherský Brod svým způsobem doplácí na ztrátu okresu, patří dnes k vyspělým průmyslově kulturním městům v České republice.
Partneři
