Viditelnost planet

V prvním prázdninovém měsíci neuvidíme na obloze Merkur ani Jupiter. Na večerní obloze spatříme Venuši, v druhé polovině noci Mars a na ranní obloze Saturn.

Venuši můžeme pozorovat večer nad západním obzorem. Má stále dobrou viditelnost, kterou ale ruší záře zapadajícího Slunce. Planeta zapadá po 23:00 na začátku měsíce, na konci po 22:00. V průběhu měsíce přechází ze souhvězdí Raka do souhvězdí Lva.

Saturn bude na obloze ve druhé polově noci. Podmínky na pozorování se zlepšuji. Vychází po půlnoci na začátku měsíce a na konci před 23:00. Najdeme jej v souhvězdí Ryb.

Mars bude ráno nad východosevero­východním obzorem. Na začátku července vychází po druhé hodině, na konci před druhou hodinou. Najdeme jej v souhvězdí Býka.

Ze zajímavých úkazů vybíráme

11. července můžeme na ranní obloze pozorovat seskupení Měsíce, otevřené hvězdokupy Plejády a Marsu.

Obloha v červenci

Až se po letním slunovratu navrátí vláda nocí, zlepší se i podmínky pro astronomická pozorování kosmických objektů. Příznivější doba nastává již koncem července. Kolem 23. hodiny můžeme nad západem pozorovat souhvězdí jara; Pannu s jasnou hvězdou Spicou, směrem k poledníku září Arktur ze souhvězdí Pastýře, pod ním je souhvězdí Štíra. Nad jihem při poledníku leží letní souhvězdí Herkula. Vedle něj směrem k východu najdeme další letní souhvězdí, Labuť, Lyru, Orla. Večer, než se setmí, uvidíme na obloze mezi prvními hvězdami vysoko v zenitu tři hvězdy, nejjasnější z těchto tří souhvězdí, tvořících tzv. letní orientační trojúhelník, na jehož vrcholech je hvězda Altair, Deneb a Vega. Nad severovýchodem můžeme pozorovat podzimní souhvězdí Pegasa, a ještě severněji svítí hvězdy souhvězdí Andromedy a Persea.

Pouhým okem viditelná, jako mlhavý obláček, byla známá už ve starověku tzv. mlhovina v Andromedě. Pozdější pozorování výkonnými dalekohledy ukázalo, že se nejedná o mlhovinu, objekt z prachu a plynu, ale jde o galaxii, o něco menší než je naše. Existencí této galaxie bylo potvrzeno, že naše Galaxie není jedinou, ale jednou z mnoha obrovského množství těchto objektů ve vesmíru. 

Podrobnější procházku letní oblohou můžeme začít od žlutooranžového Arktura, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Pastýře. Najdeme ho jednoduše tak, že si prodloužíme oj Velkého vozu do oblouku, na jehož konci zmíněná hvězda leží. Vedle tohoto souhvězdí je souhvězdí Severní koruny, oblouček hvězd s nejjasnější hvězdou Gemmou. Jméno v překladu znamená Drahokam. Hluboko pod Pastýřem je málo výrazné souhvězdí zvířetníku Váhy. K Vahám jsou otočena klepeta sousedního souhvězdí Štíra, které u nás vystupuje jen velmi málo nad obzor, a často zaniká v oparu nebo světlech pouličního osvětlení. Toto souhvězdí si můžeme představit také jako zednické kladívko. Oranžová hvězda Antares představuje štírovo srdce. Velkou oblast mezi Pastýřem, Štírem, Lyrou a Orlem zaujímá souhvězdí Hadonoše s Hadem. Souhvězdí Herkula představuje svalnatého hrdinu, postavu – hromotluka, můžeme si ho také představit jako květináč. Pod pravým ramenem se nachází kulová hvězdokupa, M 13, která je nejjasnější na severní obloze. Kulové hvězdokupy jsou kulové útvary plné hvězd a patří k nejstarším skupinám hvězd v galaxii. 

Dominantou noční oblohy v letních měsících je hvězdný pás Mléčné dráhy, který se klene nad našimi hlavami od severu přes zenit k jihu. Je složený z obrovského množství hvězd. 

Rostislav Rajchl s přispěním Astronomické ročenky pro rok 2026