Viditelnost planet

V březnu jsou nepozorovatelné planety Merkur a Mars. Na večerní obloze spatříme Venuši, počátkem měsíce bude večer nad obzorem Saturn, po většinu noci kromě rána Jupiter.

Venuši budeme moci pozorovat večer nad západním obzorem. V polovině března vychází na konci občanského soumraku a stává se jasnou večernicí. Najdeme jí nejdříve v souhvězdí Vodnáře, pak se přesouvá do Ryb. Na začátku března zapadá před 19:00, na konci kolem 20:00.

Saturn bude na obloze počátkem března večer nízko nad západním obzorem. Zapadá po 19:00, na začátku března, na konci po 18:00. Najdeme jej v souhvězdí Ryb.

Jupiter upoutá naší pozornost po většinu noci kromě rána. Zapadá před půl pátou na začátku měsíce, na konci, po třetí hod. Najdeme jej v souhvězdí Blíženců.

Ze zajímavých úkazů vybíráme

20. března v 15:46 vstupuje Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost a začátek astronomického jara.

29. března dojde ve 21:00 ke konjunkci Měsíce s nejjasnější hvězdou jarního souhvězdí Lva Regulem. 

Obloha v březnu 2026

Obloha sklonku zimy a začátku jara nabídne nad východním obzorem vycházející jarní souhvězdí, a nad jihem a jihozápadem zimní souhvězdí, které pomalu opouští hvězdnou scénu. V polovině března kolem 21. hodiny spatříme nad východním obzorem jednu z nejjasnějších hvězd Arktura ze souhvězdí Pastýře, kterého můžeme vyhledat tak, že protáhneme lomenou oj Velkého vozu do oblouku, po kterém se k této hvězdě dostaneme. Nad jihovýchodem uvidíme další jasnou hvězdu Regulus, nejjasnější hvězdu souhvězdí Lva. Západní část souhvězdí (hlavu a hruď Lva) si můžeme představit jako otazník a Regulus najdeme v místě tečky.

Nad jihojihozápadem se nalézají odcházející souhvězdí zimy; nízko nad obzorem svítí nejjasnější hvězda severní oblohy Sirius ze souhvězdí Velký pes a nad ním Procyon, nejjasnější hvězda souhvězdí Malého psa.

Nad touto hvězdou spatříme dvě nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Blíženců, Castor a Pollux.  Nad jihozápadem září hvězdy jednoho z nejkrásnějších souhvězdí Orion s typickými třemi hvězdami, které tvoří Orionův pás. Když ho prodloužíme směrem k jižnímu obzoru, narazíme na Sirus. Obráceným směrem trochu výše míří Orionův pás k oranžové hvězdě Aldebaran, nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Býka. Pod pasem Oriona spatříme pouhým okem mObloha v březnulhavý obláček. Je to Velká mlhovina v Orionu. Nad severozápadním obzorem můžeme pozorovat další nápadný mlhavý obláček, tentokrát se jedná o galaxii v souhvězdí Andromedy. Světlo od této hvězdné soustavy, typově podobné naší galaxii, k nám letí přes dva miliony let.

Rostislav Rajchl s přispěním Hvězdářské ročenka na rok 2026