V úterý 27. ledna jsme si připomněli v rámci Mezinárodního dne památky holocaustu také smutné výročí odsunu 2 837 židovských občanů z Uherského Brodu do nacistických vyhlazovacích táborů.

„Je to smutné hlavně proto, že lidé, kteří odtud byli odvlečeni, se ničím neprovinili. Nebyli trestáni za to, co udělali, ale jen pro to, kým byli. To vidíme i v dnešní době, kdy spousta lidí trpí jen pro svůj původ,“ řekl starosta Ferdinand Kubáník, který společně s místostarostou Miroslavem Poláškem, místostarostkou Marií Vaškovicovou, radními a také pedagogy a žáky z gymnázia a ze ZŠ Mariánské náměstí uctili památku odvlečených židovských občanů tichou pietní vzpomínkou a položením květin k pamětní desce, která je umístěna na staré budově gymnázia.

Židé byli do Uherského Brodu přiváženi již od roku 1941. Nejdříve z Luhačovic a poté i z Uherského Hradiště.

O dva roky později sem začala německá policie soustřeďovat také židovské obyvatelstvo okresů Zlín a Veselí nad Moravou. Všichni byli prozatímně ubytováni v místním ghettu. V té době zde žilo téměř 3 000 lidí oproti původním pěti stům. Později byli odvedeni do budovy gymnázia a odtud na vlakové nádraží.

Z Uherského Brodu odjely koncem ledna 1943 krátce po sobě do Terezína a poté do Osvětimi tři transporty. V prvním z nich byli lidé z Kyjova, Uherského Ostrohu, Zlína, Napajedel, Holešova, Veselí nad Moravou, Vracova, Vizovic, Malenovic, Jarošova, Zlechova a Kunovic. Druhým transportem byli odvlečeni obyvatelé Strážnice, Hodonína, Podivína, Brumova a částečně Uherského Brodu. Poslední transport zahrnoval občany Uherského Brodu a jeho nejbližšího okolí.

Většina deportovaných zahynula hned po příjezdu a domů se vrátil jen zlomek z nich.