Dne 11. 11. si každoročně celý svět připomíná Den válečných veteránů. V tento den se v mnoha zemích po celém světě nosí na klopě vlčí mák. Je vzpomínkou na padlé v I. světové válce, ale i vyjádřením vděčnosti za odvahu a oběť válečných veteránů ze všech konfliktů.

Město Uherský Brod se připojuje ke vzpomínce i sbírce, kterou pořádá Vojenský fond solidarity (společný projekt Ministerstva obrany ČR a Charity ČR) na podporu všech válečných veteránů. Kampaň se uskuteční ve dnech 29. října až 11. listopadu.
Po tuto dobu si na Městském úřadu Uherský Brod v budově „kachlíkárny“ můžete vyzvednout symbolický květ vlčího máku a na pokladně přispět libovolnou částkou do speciální kasičky. Vlčí mák si můžete zakoupit i elektronicky, prostřednictvím webu digimak.cz nebo prostřednictvím přiloženého QR kódu, popřípadě bankovním převodem na č. ú.: 44665522/0800, variabilní symbol 918.

Květ vlčího máku se nosí pouze po dobu kampaně, tedy od 29. 10. do 11. 11. Každoročně vychází v nové edici a nesmí se nijak upravovat ani měnit. Nosí se na levé straně, blízko srdce.

Prostředky ze sbírky budou použity na pomoc nejen válečným veteránům, ale také vojákům v činné službě, vojákům z povolání či osobám blízkým nebo pozůstalým po vojácích a válečných veteránech, kteří se ocitli v tíživé situaci.

Historické souvislosti

Dne 11. 11. roku 1918 v 11 hodin vstoupilo v platnost příměří, které podepsal maršál Ferdinand Foche ve vlakovém voze v Le Francport poblíž severofrancouzského města  Compiégne  s poraženým Německem císaře Viléma, jehož zástupcem se stal Matthias Erzberger. Tímto bylo rozhodnuto o ukončení 1. světové války – největšího a nejstrašnějšího konfliktu, jaký do té doby lidstvo poznalo.

Symbolem Dne válečných veteránů je květ vlčího máku. Rudé květy vlčích máků tehdy pokrývaly bojiště ve Flandrech, kde umírali vojáci. Květy spatřil takto vyrůstat z hrobů a zákopů kanadský vojenský lékař John McCrae, kterého tato událost velmi zasáhla a inspirovala k napsání básně, která se později rozšířila a neodmyslitelně spojila symbol červených květů s válečnými veterány.

Na polích flanderských vlčí máky kvetou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde hrob je náš. Však mezi červánky,
na nebi modrém slyšte skřivánky,
když dole kanóny tu svoji píseň řvou.

My mrtví zůstanem – a je to možná zdání,
že včera žili jsme a byli milováni,
když nyní ležíme na polích flanderských.

Náš boj teď jiní převezmou:
do vašich rukou vkládáme teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal.

Když rozkvétá lán máků červených,
my spíme dál na polích flanderských.

(český překlad Jindra Svitáková)