Vyvěšením moravské vlajky na radnici si město Uherský Brod připomíná příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v r. 863. K VÝZVÉ se v letošním roce připojilo více než 1 600 MĚST A OBCÍ z celé ČR. 

Bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj pocházeli ze Soluně, z rodiny hodnostáře Byzantské říše. Metoděj vystudoval práva v Byzanci, Konstantin teologii, filozofii a literaturu na císařské univerzitě v Konstantinopoli. Oba se posléze dali na duchovní cestu. V roce 862 vyslal kníže Velké Moravy Rastislav posly k byzantskému císaři Michaelu III. s žádostí o vyslání biskupa a učitele, který by položil na Velké Moravě základy církve nezávislé na franských biskupech (Rastislav se obával politického a náboženského vlivu Východofranské říše a nechal franské kněze vyhnat). Císař a patriarcha Fotios Rastislavově žádosti vyhověl a pro znalost jazyka na misi vyslal Konstatnina a Metoděje.  Konstantin sestavil pro slovanský jazyk nové písmo (hlaholici) a společně s bratrem přeložili do staroslověnštiny liturgické knihy pro výuku a konání bohoslužeb. Konstantinovi je připisováno také sestavení předmluvy (proglasu) ke staroslověnskému překladu evangelií. 

Na Velkou Moravu dorazili bratři na jaře 863 (Konstantin pravděpodobně v hodnosti presbytera – kněze a Metoděj patrně jako jáhen. Byzantská misie dosáhla úspěchu nejen zásluhou podpory ze strany Rostislava, ale i díky organizačním schopnostem obou bratří a jejich autoritě.

Konstantin s Metodějem sestavili také takzvaný Zákon sudnyj ljudem (Soudní zákon pro laiky). Mimo jiné stanovuje přísné tresty pro ty, kteří konají pohanské oběti nebo přísahy a nepřijali křesťanství

Konstantina a Metoděje v r. 1981 papež Jan Pavel II prohlásil spolupatrony Evropy. Od r. 2000 je Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje v České republice státním svátkem.